Krásno-Koník: vymezení nového ložiska lithiové a cín-wolframové rudy v západních Čechách

Investor: KMK Granit, a.s., Krásno

Doba realizace: 2011-2012

Činnosti:

• rešerše archivních dat;
• zpracování podmínek využitelnosti zásob;
• výpočet vyhledaných zásob lithiové a cín-wolframové rudy

Předmětem úkolu bylo zhodnocení archivních průzkumných prací s cílem vymezit nové ložisko lithiové a cín-wolframové rudy v rudním revíru Horní Slavkov-Krásno ve Slavkovském lese. Zrudnění je vyvinuto v endokontaktu žul mladšího intruzivního komplexu karlovarského masívu s jejich krystalinickým pláštěm (slavkovské krystalinikum - migmatitické ruly, ortoruly, žuloruly, pararuly).

V ložiskové oblasti jsou uváděny tři druhy žul:

• drobně až středně zrnitá biotitická žula typu Čistá – světle šedá, zelenavě šedá až žlutobílá, převážně stejnoměrně zrnitá, místy s vyrostlicemi živce do 2 cm a zrny křemene do 1 cm;
• jemně až drobně zrnitá biotitická žula typu Čistá – světle šedá, bělošedá až nažloutlá, často v porfyrickém vývoji (živce až 4 cm, křemen 0,5-1 cm), od předchozí se liší prakticky jen velikostí zrna; obě facie tvoří vzájemné přechody;
• alkalicko-živcová (albitická) žula vystupuje na sv. území, kde je předmětem lomové těžby jako živcová surovina; nejspíše tatáž hornina byla dokumentována jako drobnozrnný feldspatit v půlmetrové poloze ve vrtu KR20.

V těsné blízkosti kontaktu jsou okrajové části žuly silně autometamorfně a pneumatolyticky přeměněny. Biotit a draselné živce jsou zatlačovány lithnými slídami a muskovitem, resp. křemenem za vzniku greisenizovaných žul až greisenů. Hlouběji do podloží přecházejí greisenizované žuly přes sericitizované a kaolinitizované facie až do nepřeměněné žuly. Průběh greisenizovaných zón většinou kopíruje kontakt intruze s pláštěm. Přeměněná žula je prostoupena mladšími, většinou strmými puklinami a křemennými žilkami s hydrotermální výplní.

Ložisko Krásno-Koník je tvořeno středně až hrubě zrnitým slídnatým greisenem šedé barvy, složeným z křemene, Li-slídy a podřadného, avšak vždy přítomného topazu. Z rudních nerostů je přítomen kasiterit v makroskopických shlucích i jemných impregnacích, méně častý je wolframit, ojedinělý chalkopyrit. Greisen je místy prostupován strmými puklinami, podle kterých bývá slabě hematitizován či limonitizován. Lokálně se objevují partie bohatší slídou a relikty nerozložených živců. Makroskopické agregáty kasiteritu byly pozorovány i v křemenných žilkách, které mají mocnost od několika mm až do 1 cm. Lokálně se uplatňuje fluoritizace a kaolinizace.

Greisenová cínová ruda se podobá rudám těženým v minulosti na „hlavním“ ložisku Krásno. Hlavní rudní složkou je cín ve formě kasiteritu, přičemž přes 95 % cínu je vázáno na agregáty kasiteritu o velikosti větší než 0,25 mm.

Wolfram vázaný na wolframit byl zjištěn pouze podřízeně, což je oproti ostatním ložiskům revíru neobvyklé. Nejvyšší uváděné obsahy ve vzorcích z průzkumu z r. 1961 se pohybují kolem 0,05 % W, z prací v r. 1968 od stop do 0,32 %. 

Významná je příměs lithia, které je obsaženo především v cinvalditové a Li-muskovitové slídě.

Ze sulfidů je uváděn hlavně chalkopyrit, a to opět ve velmi podřadném množství (obsah Cu ve vzorcích max. 0,2 %). Na chalkopyrit se koncentrují zvýšené obsahy india (Fiala a Pácal 1961), ekonomicky ale nevyužitelné. Dalšími sporadicky pozorovanými sulfidy jsou sfalerit a kësterit (Janečka a Just 1968). Pokud by se vyskytoval ve vyšších obsazích, mohl by kësterit negativně ovlivňovat výtěžnost při gravitační úpravě (sulfidický cín).

Makroskopický arsenopyrit nebyl pozorován. Minimální jsou i obsahy molybdenitu (pod tisíciny % Mo) a ryzího bismutu (max. 0,01 % Bi).

Rozložená lithná žula byla už v polovině minulého století považována za surovinu budoucnosti (srv. Fiala a Pácal 1961). Střední obsahy Li₂O se v ní pohybují v rozmezí 0,20–0,25 %. Lithné slídy jsou obsaženy i v některých typech greisenů a greisenizovaných žul.

Případné aplikace lithných slíd z ložiska Krásno- Koník ve sklářském a keramickém průmyslu jsou komplikovány vyššími obsahy barvicích oxidů (hlavně Fe) v krystalické mřížce. Obsahy železa v cinvalditu naopak umožňují výhodnou úpravu pomocí elektromagnetické separace.

Minerální složení greisenových cínových rud (podle Janečky a Justa 1968):

)*   slídou extrémně bohatá hornina

Ložisko se nachází uvnitř dobývacího prostoru, kde jsou základní střety zájmů vyřešeny. Leží v CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les, ve IV. zóně CHKO Slavkovský les. Z jihovýchodu přiléhá k ložisku evropsky významná lokalita Krásenské rašeliniště (kód Natura 2000: CZ0410401).

Ložisko Krásno-Koník je malého rozsahu a s nízkým obsahem užitkových složek. Výsledkem prací je výpočet necelých 200 kt cínowolframové rudy o průměrném obsahu 0,25 % Sn a přes 1 700 kt lithiové rudy o průměrném obsahu 0,118 % Li. Podle české legislativy jsou zásoby klasifikovány jako vyhledané nebilanční. K dalším úvahám o využití je nutno zejména:

• upřesnit plošný a hloubkový rozsah ložiska, zejména v případě lithiové rudy;
• vyřešit komplexní upravitelnost cínové a lithiové rudy;
• vyřešit možnosti případného odbytu získaných koncentrátů;
• u cínových rud výrazně rozšířit disponibilní zásoby osvojením na dalších lokalitách v regionu.